Charakteristika zájmového území
- Městský úřad: Plzeňská 285, 331 01 Plasy
- Telefon: 373 322 493
- E-mail: posta@mestoplasy.cz
- Web: plasy.cz
- Zeměpisné souřadnice (WGS 84): 49°56′ 5“ s. š., 13°23′ 26′ v. d.
- Nadmořská výška: 350 m n. m.
- Rozloha území katastru obce: 57,13 km2
- Počet obyvatel obce (Malý lexikon obcí České republiky, 2025): 2 924
- Děti do 14 let: 468
- Ekonomicky aktivní (15–64 let): 1 802
- Ekonomicky neaktivní (65 a více): 654
Plasy jsou město v okrese Plzeň-sever (ORP Kralovice) v Plzeňském kraji, ležící 20 km severně od krajského města Plzně. Město má rozlohu 57,13 km² a podle údajů ČSÚ k 1. 1. 2024 zde žije 2 963 obyvatel. Město leží v nadmořské výšce 325 m n. m. a tvoří jej šest katastrálních území Plasy (kód KU.721531), Horní Hradiště (kód KU.642941), Žebnice (kód KU. 795682), Babina (kód KU. 721506), Nebřeziny (kód KU. 721522) a Lomnička u Plas (kód KU. 721514).
Samotné město Plasy je situováno do přibližně 900 metrů široké a 2,5 kilometru dlouhé kotliny v údolí řeky Střely, která jinak teče hlubokým lesnatým údolím s mohutnými meandry. Tato kotlina v jinak sevřeném údolí byla osídlena již od pravěku. Samotné město vzniklo okolo stejnojmenného kláštera, který byl založen již v roce 1144. Klášterní komplex dodnes tvoří dominantu urbanizační struktury města. Centrem města prochází silnice č. I/27 mezi Plzní a Žatcem. Město Plasy má charakter uceleného maloměsta s obytnou, zemědělskou, ale i rekreační a turistickou funkcí. Samostatné sídelní jednotky tvoří místní části v samostatných katastrálních územích – Horní Hradiště, Žebnice, Babina, Nebřeziny a Lomnička. Jedná se o venkovská sídla spadající do správního obvodu města. Centrum města Plasy je situováno do míst, kde řeka Střela protéká přes město, na levém břehu se nachází klášterní komplex, na břehu pravém potom městský úřad, kulturní dům, restaurace, nádraží a další občanská vybavenost.
Krajina ve správním území města je velmi pestrá a má charakter zvlněné pahorkatiny, kdy je většina území tvořena svahy s rozličnou sklonitostí. Krajinou mozaiku zde vytváří lesní pozemky v okrajových katastrálních územích Babina, Nebřeziny a Lomnička u Plas, orná půda a trvalé travní porosty v zarovnanějších částech správního obvodu města i hluboce zaříznuté lesnaté údolí Střely. Nejvyšším bodem území města Plasy je Spálená hora (514 m n. m.) v severovýchodní části správního obvodu. Naopak údolní dno řeky Střely má v zájmovém území nadmořskou výšku 310-335 m n. m. Výrazným krajinným prvkem je vodní nádrž Plasy nacházející se na toku Střely 2,3 km proti proudu severozápadně od města. Lesní pozemky v okrajových částech správního obvodu, ale především v údolí Střely mají jak lesohospodářskou, tak ochrannou funkci.
Klimaticky je území města charakterizováno jako mírně teplé a srážkově chudší. Průměrná roční teplota se pohybuje mezi šesti a sedmi stupni Celsia a průměrný ročním úhrn srážek mezi 450 až 500 mm. Z hlediska povodňového nebezpečí je důležitá retenční kapacita půdního pokryvu, která se na území města Plasy pohybuje na zemědělských půdách mezi 100-160 l/m2 a v lesích do 100 l/m2. Jde údaje v rámci Česka spíše podprůměrné což souvisí s charakterem půdního pokryvu ve správním obvodu města, v případě intenzivních srážek může tento faktor negativně ovlivňovat proces povrchového odtoku na území města.
Zásobování vodou a energiemi
Vodohospodářskou infrastrukturu vlastní Vodárenská a kanalizační a.s. a město Plasy. Provozovatelem je z větší části Vodárna Plzeň, a.s. v kooperaci s městem Plasy. V městě je vybudován vodovod pro veřejnou potřebu, který je součástí skupinového vodovodu Plasy – Kaznějov. Zdrojů pitné vody je několik, které se navzájem doplňují (vrty v Lomanech, Mozolíně). Někteří obyvatele jsou zásobeni současně z domovních studní, v nichž je kvantita vody dostačující, kvalita však nevyhovuje. Místní části Babina, Horní Hradiště, Nebřeziny i Žebnice jsou částečně vybaveny vodovodem pro veřejnou potřebu, některé části jsou propojeny s centrálním systémem z Plas, některé jsou čistě lokální s vlastním zdrojem pitné vody. Nutno podotknout, že zejména v okrajových částech velká část obyvatel využívá vlastní studny a vrty.
Odvádění odpadních vod je na území města velmi náročné díky terénní konfiguraci a potřebě překonávat výškové rozdíly. Plasy mají vybudovanou jednotnou kanalizaci pro veřejnou potřebu, na níž je napojeno 90 % obyvatel. Kanalizace je funkční, postupně se realizuje rekonstrukce a doplnění. Zbylých 10 % odpadních vod je likvidováno v domovních mikročistírnách a septicích s odtokem do kanalizace i do povrchových vod a asi 1 % v bezodtokových jímkách s vývozem na ČOV Plasy. Dešťové vody jsou odváděny z 90 % jednotnou kanalizací, ze které jsou odlehčovány 4 komorami, a z 10 % systémem příkopů, struh a propustků do řeky Střely. V místních částech na území města Plasy je situace ohledně odpadových vod rozličná, většinou je zde vybudovaná pouze dešťová kanalizace. Likvidace splaškových vod je prováděna většinou v mikročistírnách a v bezodtokových akumulačních jímkách, z nichž jsou splašky vyváženy do ČOV Plasy.
Zásobování elektrickou energií je na území města bez problémů. Napojení nových ploch bydlení je postupně realizováno dle platného územního plánu. Plynofikace je řešena v Plasích, napojení nových ploch bydlení je realizováno dle platného územního plánu napojení v Plasích. V okrajových částech není plynovodná síť realizována, neboť by šlo o neefektivní investice s ohledem na pokles zájmu o vytápění plynem. K vytápění se používají malé domovní zdroje, které by postupně měly být převedeny na ekologicky příznivější technologie. Podporováno by mělo být využití alternativních a obnovitelných zdrojů.
Dopravní infrastruktura
Základní dopravní struktura města je stabilizovaná. Páteřní silnicí je silnice I. třídy I/27 spojující krajské město Plzeň a severočeská města Žatec a Most. Aktuálně tento páteřní tah prochází přímo centrem města Plasy a překonává tak značné převýšení údolí řeky Střely. Do budoucna je tento problém řešen projektem Ředitelství silnic a dálnic ČR. Obchvat města Plasy bude veden jihovýchodně od města, klíčovým prvkem bude silniční most o délce necelých 500 metrů, který se bude klenout 87 metrů nade dnem údolí Střely. Realizace je plánovaná mezi roky 2026 až 2028. Většina silniční sítě na území města je tvořena silnicemi třetí třídy. Místní částí Babina prochází silnice III/23110 na trase Plasy – Kopidlo, místní částí Nebřeziny poté silnice III/23111 na trase Plasy – Obora, místními částmi Žebnice a Horní Hradiště silnice III/0274 na trase Plasy – Mladotice, na místní část Lomička vede silnice III/2054 s odbočkou III/2056, do sousední obce Pláně poté vede silnice III/2057. Silniční síť poté doplňuje řada místních komunikací s asfaltovým, nebo zpevněným povrchem ať už přímo v zástavbě Plas, nebo v jednotlivých místních částech.
Městem Plasy prochází železniční trať č. 160 Plzeň – Žatec. Na území města se nachází dvě železniční zastávky – jedna přímo ve městě Plasy, druhá poté v údolí pod Horním Hradištěm. Železniční trať v jižní části území města kopíruje údolí Kaznějovského potoka, poté se stačí severním směrem podél řeky Střely. Jižně od města Plasy (ovšem mimo správní obvod města) se nachází Letiště Plasy (LKPS) s travnatou dráhou pro malá motorová letadla a kluzáky.